Příběh klienta, který zvolil spořicí účet místo portfolia.
Pan Tomáš (jméno záměrně neuvádíme celé) prodal portfolio investičních nemovitostí. Po dlouhých letech budování mu na účet přišlo 52 milionů korun.
Hned druhý den volal jeho privátní bankéř. Schůzka proběhla profesionálně. Grafy, výnosové scénáře, srozumitelná prezentace. Tomáš mu rozuměl. Důvěřoval mu. A přesto chtěl mít jistotu, že rozhodnutí, které dělá s majetkem celé firmy, nestaví jen na jedné nabídce. Ozval se nám pro druhý názor.
U nás to začalo jinak
Začali jsme od Tomáše, ne od portfolia. Co od peněz čeká, jak chce žít dalších dvacet let, jaká rizika je ochoten unést a co naopak nikdy ne. Teprve potom jsme prošli nabídku banky.
Odpovídala jeho cílům přibližně z 20 %.
Banka totiž navrhuje podobná portfolia každému. Ať spoříte tisícovku měsíčně, nebo ukládáte sto milionů, šablona se mění minimálně.
Tomášovo rozhodnutí
Po sérii schůzek, modelací a scénářů se Tomáš rozhodl jinak, než data napovídala. Uvědomil si, že je výrazně konzervativnější, než si původně myslel. Zvolil cestu, která mu psychicky dávala největší klid.
Nechal peníze na spořicích účtech a termínovaných vkladech.
Riziko, které není vidět
Na první pohled bezpečné řešení. Hodnota nekolísá. Výpis z účtu je klidný. Žádné propady, žádné červené grafy.
Skutečné riziko se ale nepozná podle kolísání. Skutečné riziko je tiché.
Spořicí účet nenese tržní riziko. Nese ale inflační riziko, měnové riziko, politické riziko a riziko bankovního systému. Většina zvýhodněných úroků navíc platí jen do určitého limitu, často 500 tisíc nebo milion korun. Cokoliv nad něj se úročí výrazně méně.
Termínované vklady tímhle limitem omezené nejsou. Zato peníze zamykají na delší dobu a brání pružně reagovat. Někdy je právě likvidita tím nejdůležitějším parametrem.
K tomu reinvestiční riziko. Úroky se mění. To, co dnes vypadá bezpečně, může za pár let nést výnos hluboko pod inflací. Dlouhodobě termínované vklady i spořicí účty za inflací zaostávají.
A daň. Každý výnos ze spořáku se zdaňuje 15 % ihned. Výnosy z investic jsou po třech letech od daně osvobozeny.
Pojďme si Tomášovo rozhodnutí přeložit do čísel.
Jak jsme to počítali
Výnos spořicích účtů a termínovaných vkladů jsme modelovali konzervativně jako 2T repo sazbu ČNB minus 1,5 %. V každém roce jsme porovnávali s reálnou inflací v ČR. Dlouhodobě tahle kombinace inflaci neporáží.
Vstupní parametry obou variant:
- Počáteční kapitál: 52 milionů Kč
- Horizont: 20 let
- Prvních 5 let bez výběru
- Od 6. roku renta 4 % ročně
- Renta roste o 2,5 % ročně
- Inflace: skutečná v jednotlivých letech podle ČNB
Varianta A: diverzifikované portfolio
Modelový výnos: 2T repo sazba ČNB minus 1,5% | Porovnáno s reálnou inflací v ČR
| Počet let | Hodnota nominálně, po výběru renty | Vybráno na rentě celkem |
|---|---|---|
| 5 | 76,4 mil. Kč | 0 |
| 10 | 84,1 mil. Kč | 16,5 mil. Kč |
| 15 | 90,8 mil. Kč | 34,8 mil. Kč |
| 20 | 95,6 mil. Kč | 55,0 mil. Kč |
Reálná hodnota po inflaci ve 20. roce: 53 mil. Kč.
Tomáš by si zachoval kupní sílu majetku, přestože by za dvacet let vybral více peněz, než vložil.
Varianta B: spořicí účty a termínované vklady
Modelový výnos: 2T repo sazba ČNB minus 1,5% | Porovnáno s reálnou inflací v ČR
| Počet let | Hodnota nominálně, po výběru renty | Vybráno na rentě celkem |
|---|---|---|
| 5 | 61,8 mil. Kč | 0 |
| 10 | 56,9 mil. Kč | 13,6 mil. Kč |
| 15 | 47,2 mil. Kč | 30,5 mil. Kč |
| 20 | 33,8 mil. Kč | 50,2 mil. Kč |
Reálná hodnota po inflaci ve 20. roce: 18 až 20 mil. Kč.
Tomáš by za stejnou dobu o víc než polovinu kupní síly svého majetku přišel.
Které riziko je vlastně větší?
Riziko, že globálně diverzifikované portfolio bude mít po 20 letech reálnou ztrátu? Historicky velmi nízká pravděpodobnost.
Riziko, že spořicí účty neochrání kupní sílu? Téměř jistota.
Krátkodobé kolísání bolí psychicky. Dlouhodobá inflace bolí finančně. Spořicí účet dává pocit bezpečí. Globální portfolio dává skutečnou ochranu.
Největší riziko není kolísání hodnoty. Největší riziko je, že si ho nevšimnete.
A co garanční fond?
Logická námitka zní: pokud zkrachuje banka, máme přece garanční fond. Po krachu Sberbank v něm ale moc peněz nezbývá. Navíc kryje vklady v jedné bance jen do 100 000 eur, tedy zhruba 2,5 milionu korun.
Politici slibují, že by případnou ztrátu doplnili ze státní kasy. To je ovšem slib, ne mechanismus. U krachu velké banky by takové zadlužení stát pravděpodobně neunesl.
Co si z toho vzít
Když srovnáte globální diverzifikované portfolio se spořicím účtem, srovnáváte dvě úplně jiné věci. Spořicí účet vás chrání před krátkodobým kolísáním. Portfolio vás chrání před dlouhodobou ztrátou kupní síly.
A ta druhá ztráta je tichá. Nevidíte ji ve výpisu. Vidíte ji až po letech. Když si spočítáte, co si za své peníze pořídíte. A co byste si pořídili kdysi.
