Předčasný důchod není rozhodnutí o věku. Je to rozhodnutí o struktuře majetku.
Pan Milan (jméno záměrně neuvádíme celé) strávil víc než třicet let ve vrcholovém managementu výrobní firmy. Nadstandardní příjem, vysoký stres, neustálé cestování, minimum volného času.
V devětačtyřiceti začal vážně uvažovat o dřívějším odchodu. Nechtěl čekat na věk, kdy bude mít peněz dost, ale zdraví a energii už ne.
Je to opravdu dost?
S manželkou měli finanční majetek zhruba 38 milionů korun, rodinný dům a tři investiční byty. Na papíře solidní situace.
Přesto si Milan nedokázal odpovědět na základní otázku: je to opravdu dost?
Bál se, že odejde příliš brzy, přijde dlouhá krize a on už se nevrátí na stejně placenou pozici. Manželka byla opatrnější. Trápily ji rostoucí náklady, budoucí zdravotní péče a možnost, že se oba dožijí výrazně vyššího věku, než počítají.
Nechtěli optimistický výpočet s průměrným výnosem. Chtěli vědět, co se stane, když první roky důchodu nepůjdou podle plánu.
Nejdřív výdaje, potom scénáře
Zmapovali jsme výdaje. Pro udržení současného standardu potřebovali zhruba 125 000 korun měsíčně. Čistý příjem z nájmů po započtení oprav, neobsazenosti a dalších nákladů dělal asi 50 000 korun. Z finančního portfolia tedy potřebovali dlouhodobě doplňovat 75 000 korun měsíčně. K tomu chtěli v prvních letech víc cestovat a počítali s rekonstrukcí domu.
Klasický výpočet by řekl, že při určitém průměrném výnosu peníze pravděpodobně vydrží. To nám nestačilo.
Modelovali jsme několik scénářů. Co když hned po odchodu přijde výrazný pokles trhů? Jak se plán změní při vyšší inflaci? Co když jeden z bytů několik měsíců nenese nájem? Co když jeden z manželů bude potřebovat dlouhodobou péči?
Problém nebyl v hodnotě majetku, ale v jeho struktuře
Část investic byla příliš dynamická. A chyběla rezerva, ze které by čerpali v nepříznivých letech. Kdyby po odchodu přišel velký propad a oni zároveň museli prodávat investice na běžný život, dlouhodobý plán by si vážně poškodili.
Portfolio jsme proto rozdělili podle účelu:
- Likvidní rezerva na několik let plánovaných výdajů. Nemá maximalizovat výnos. Má zajistit, že rodina během propadu neprodává růstová aktiva.
- Stabilizační složka, která snižuje celkové kolísání a doplňuje rezervu.
- Růstová část. Odchod do důchodu nekončí investiční horizont. Pokud mají peníze vydržet dalších třicet a víc let, část majetku musí dál růst a bránit se inflaci.
Zhodnotili jsme i investiční byty. Jeden měl nízký čistý výnos, vyžadoval časté opravy a jeho držení nedávalo smysl. Po prodeji se zvýšila likvidní část majetku a snížila závislost na českých nemovitostech. Zbylé byty jsme převzali do správy. Milan tak nevyměnil firemní stres za nájemníky, opravy a vyúčtování.
Pravidla renty
Stanovili jsme, kolik mohou čerpat v běžném roce, jak se renta upravuje o inflaci a co se stane v mimořádně špatném období. Milan věděl, že při velkém poklesu nebude muset přestat žít. Počítal ale s tím, že některé větší výdaje se mohou dočasně odložit.
Neodešel ze dne na den. Během přechodného roku snížil úvazek, předal odpovědnost nástupci a pak odešel úplně.
Co si z toho vzít
Nejdůležitější nebylo, že jsme mu řekli, že může přestat pracovat. Nejdůležitější bylo, že věděl proč, za jakých předpokladů a co se stane, když se některý z nich nenaplní.
Předčasný důchod není rozhodnutí o věku. Je to rozhodnutí o tom, jestli majetek dokáže dlouhodobě nahradit pracovní příjem a přežít inflaci, krize i změny v životě.
Teprve s odpovědí na tyhle otázky si Milan mohl nový život skutečně začít užívat.
